Leden 2011

Volný layout Rihanna

29. ledna 2011 v 16:20 | Nessie |  Celebrity
www.this-moment.blog.cz

A já místo domácích úkolů co měli být odevzdané stejně už včera sedím u Gimpu a vztekám se nad nesmyslnou potvorou. Sakra.
Nicméně protože jsem v tu chvíli netušila že úkol nemám splněný a celodení dobrá nálada vyprchala až zhruba před 5 minutami mám z toho dobrý pocit.


Náš příběh vznešeně je tragický...

28. ledna 2011 v 20:56 | Nessie |  Diary
Potřebovala jsem se odreagovat,nějakým způsobem zabavit. Malé úvahy včerejšího večera ukazují i to jak je podle mne lepší psát dlouhé články co dávají smysl. I za potupnou cenu toho že se s tím píši zbytečně protože čtenáři scházejí. Stejně z toho mám lepší pocit. A proto toto.


Seděla jsem na tlusté peřině ve svém obyčejném pokoji. Hodiny měly každou chvíli ukázat 11. hodinu večerní a já neustále čekala na onu únavu co se na a ne dostavit. Spolčenost mi tedy dělal John Lennon hrající v mých takřka funkčních sluchátkách. Tehdy mě napadlo jak v dnešní době je za jakoukoliv odlišnost kamenován. Říct co posloucháte aniž byste nemluvili o technu nýbrž o kvalitní hudbě typu Chopin,Mozart ale i Yann Tiersen? Sebevražda,vždyť tak nemoderní hudba nemůže projít.
Přesně proto moji drazí jsem došla k názoru že nechci zapadnout do davu. Naopak chci něčím vyniknout, odlišit se, ukázat se taková jaká jsem. Vždy jsem byla jiná, nedokázala jsemsi to přiznat a tak jsem nalhávala sama sobě že jsem jako ostatní. Ubohá lež, jejíž znění nepřesvědčilo mě mé okolí možná na chvíli. I přesto cítím tu nejistotu. Stydím se za své počínání, přišla jsem o dost věcí,které nejsou konkrétní ale cítím je. Nyní si chci stát za svým názorem,být jako já. Objevit ten smysl.
A já vždy byla ráda sama. Snila nesplnitelné představy, poslouchala to co se mi zlíbilo vedle seb jsem měla položený blok s tužkou a gumou přichystanou k použití. Vždy když jsem chtěla být sama nepovedlo se mi to jelikož mne pronásledovaly myšlenky jejichž smysl jsem nebyla vždy sto pobrat. Pak jsem si na ně zvykla a upřímně byla za ně vděčná.
Ozvala se rána a já znovu získala přehled o tom co se děje kolem. Pohled mi padl na tu neodvratně nutnou učebnici francouzštiny čekající na použití. V tu chvíli jsem si řekla ještě ne. Času dost,načež jsem se musela napomenout. Ano, odkládání věcí na zítřek má specialita. Stejně jsem zůstala nehybně sedět,jen myšlenka na to že bych mohla něco udělat a ne ztrácet čas mne donutila zvednout ruku. Ta uchopila do ruky knížku poezie,jež jsem do svého vlastnictví dostala teprve nedávno. Náhodně jsem jí otevřela a němě zůstala zírat na ta slova:

Náš příběh vznešeně je tragický
Jak by to byla maska tyrana
Není v něm dramat není magický
Není v něm malichernost pražádná
My mylujem se nepateticky
...

G.Apollinaire - Lesní roh

S povzdechem jsem knihu zaklapla a položila na rozviklaný stůl načež se přidala k již vychladlému hrnku čaje co mě měl vyléčit,podívala jsem se z okna co černočerné tmy a neochotně sedala do studování s posledním bolestným pohledem na opuštěný papír co čeká na pokreslení - počmárání - nesmyslné poničení.

Obrázek od lieveheersbeestje děkuji :).
                                                                  Vaše včerejší Nessie

Rychlé řešení co už v určité chvíli nejde vzít zpět.

28. ledna 2011 v 12:49 | Nessie |  Úvahy
Téma týdne. A proč ne? Zaujalo mne a myslím si že by byla škoda opět promeškat tu příležitost vyjídřit se. Nuže.

Nebudu lhát a tvrdit že jsem nad tím párkrát nepřemýšlela. Naopak v určitých chvílích jsem to myslela více než vážně ale nakonec si stejně přiznejme nemám dostatečně silnou vůli abych to dokázala. I přes můj pohled (který mi mimocodem kazí život a který se snažím mermomocí změnit) na svět ano, chybělo by mi to. Mám ještě před sebou tolik možností, tolik rozhodnutí co ještě nepadlo, tolik chyb které mi mají pomoci dospět jsem ještě neudělala. Nejspíše jsem moc zvědavá jak všechno bude za pár let, jak to tady bude vypadat co se stane, chci si zkusit na co mám chci v životě něčeho dosáhnout a nezůstat jako troska. A pokud by to nebylo moc špatné na život bych si nesáhla. Představa že přijdu o něco tak jedinečného je hrozná.
Nyní se dostáváme k zásadní otázce. Smrti se nebojím když ano tak jedině zpsobu smrti, bolesti a beznaděje ale té skutečnosti že nebudu existovat se v zásadě nebojím. Ale přišla bych o hodně. Nechtěla bych zemřít jako účastník nějaké nehody,katastrofy nebo tragédie říkejte tomu jak chcete. Nechtěla bych zemřít jako oběť vraha. Přece jenom si člověk říká to se nemůže stát mě, vždyť na světě je tolik jiných lidí že abych se stala obětí zrovna já je absurdní představa. Škoda že tomu tak opravdu není.
Ze všeho nejradši bych se někoho zeptala jaké to je po smrti. Existuje něco,nebo je to opravdu ten nekonečný spánek beze snů. Tma. Jedna část mé osoby věří že existuje jakýsi posmrtný život protože není schopná připustit si že už nic nebude. druhá část mého já ale slabým hlasem namítá své argumenty jako že není možné abych si z minulého života nic nepamatovala, musela bych o tom přeci vědět. O tom ale první část ví také své. Byla jsemjednou na hřbitově a najednou se mě zmocnil tak zvláštní pocit že to všechno znám, že jsem tady byla a určitě jsem někde poblíž žila že se mi z toho zamotala hlava.
,,Tady jsi určitě pohřbená z minulého život." prohlásila kamarádka a já musel uznat že ač je to velmi neuvěřitelná představa může na tom něco být. A nikdy to nezjistím.

Musím ještě podotknout že kdo uvažuje o sebevraždě jako o rychlém řešení a říká si jako kdysi já ,,ta chvilka bolesti za to stojí, " nechť zváží jak by asi potrápil své blízké, o co všechno by přišel a jak by se na něj vzpomínalo. Do jisté míry chápu,když někdo je nemocný a něco ho hodně bolí a čekání na smrt jenom prodlužuje jeho trápení život si vezme. Avšak když je člověk jen ztrápený světem jak je nespravedlivý právě v tu chvíli by si měl položit otázku ,,Je to opravdu správné řešení? "

Obrázek od: godinc Děkuji ;)
                                                      Vaše Nessie...


Chce to jen trochu optimismu.

27. ledna 2011 v 18:23 | Nessie |  Diary

A to říká prosím ta co vždy obhajovala názor že pesimismus je nejlepší cesta k životu bez zklamání. Už si to nemyslím. Můj čistě pesimistický přístup mi dost leze na nervy a chci to jinak. A i když moc dobře vím že to nebude trvat hodinu a bude to stát úsilí já chci aby ze mě byl alespoň realista. Všechno vidět výhradně s černým podtónem mě opravdu unavuje. A vydrží mi to, musí :).
Takže jsem se rozhodla že ruším pauzu a pouštím se opět do blogování. Jsem nemocná takže jsem dneska nebyla ve škole a nepůjdu ani zítra. Chřipku má teď hodně lidí ale tak má to výhodu, budu moct být tady. Ve škole máme známky uzavřené ale v pondělí mě ještě čeká koncert sklavírem a jsem z toho dost na prášky. Ale tak co maximálně se mi zpotí ruce a nezahraji to :).
Další věc. Echm, už se také tolik těšíte na jaro? Já se nemůži dočkat až shodím všechny ty kabáty,rukavice a čepice a hlavně všude nebude tolik bláta, a trochu to rozkvete. Zelená :).
Nemůži se dočkat :)
                                    Zatím vše, Nessie ;)

Zdroj obrázku: TheGingerSnapDragon dekuji ;)

Nový layout - Empire of my mind

27. ledna 2011 v 17:29 | Nessie |  About
www.this-moment.blog.cz
Název: Emire of my mind
Autor: Nessie ( Já :D )
Doba výroby: netuším :)
Spokojenost: 96%

Echm, poslední dobou jsem mluvila o tom že chci aby to tady vypadalo jinak a tak dále. Nápadů moc nebylo a už jsem byla zoufalá. Pořád dokola jsem jen zkoušela najít obrázky na koláž z png. Jednou jsem jenom tak patlala ale kupodivu zrovna z toho vyšel současný layout. Jsem ráda že jsem se zbavila toho starého. Mě se tento líbí :). Miluji ty barvy.

Objednaný layout - Nina Dobrev

27. ledna 2011 v 17:20 | Nessie |  Objednané layouty
www.this-moment.blog.cz
Zrovna ve chvíli kdy jsem si říkala že ty objednávky zruším, že to nemá cenu jsem u článku na obejdnání našla komentář s žádostí. Jsem vděčná že ve své nemoci jsem měla co dělat a i když já nejsem zrovna nejspokojenější admince se nejspíše líbí. Tak jsem ráda :)

                                                      


Jak Nessie pocítila náhlé nutkání napsat.

23. ledna 2011 v 17:19 | Nessie |  Diary

www.this-moment.blog.cz
Přiznávám se dobrovolně, závislost do jistémíry pořád nezmizela a abych pravdu řekla jsem za to vděčná. V posledních chvílích jsem začala přicházet na poněkud optimisticky zavánějící závěry které mě upřímně trochu děsí.
Přemýšlela jsem jak to tady dát do takového stavu abych se sem ráda vracela a nebyla bych to jenom já kdo se rád staví. Proto jsem opatrně přišla s myšlenkou na nový layout. Mé pokusy byly beznadějné. Aneb lákala mne představa tmavé v kombinaci s barvami. Nicméně musíte uznat že když to porovnáte se současným layoutem je to dost slabé. Prostě tady nechám tento dokud se mi dostatečně nezhnusí nebo nedostanu lepší nápad. Ech.
Přesto, proč chci tak moc aby to tady vypadalo jinak? Sakra, a pak mi říkejte něco o rozhodování :/.

O všem co mě napadlo, co se dělo a tak dále napíši jindy. Výhled na příští týden není moc uspokojivý. Na jednu stranu jsou uzavřené známky, ale mám teď hodně práce na koncerty a tak. Nu, uvidíme :).

Prosím , respektujte že malá pauza trvá dál. Tento článek v podstatě nic neznamená ;)

Nessie.

Omluvy a podobně? Ne.

20. ledna 2011 v 19:19 | Nessie |  Diary
Výborně, chci říct špatně.

Nebyla jsem tady a moje nepřítomnost bude nejspíše pokračovat protože v tuto chvíli si potřebuji zařídit a celkově vyřešit v osobním životě. Musím si urovnat myšlenky a zkusit se přenést přes události posledního dne. Přemýšlení o konci se dostavuje teméř pořád ale byla by to škoda. Mám tady za sebou kus práce a nechci jít zahodit, jen tak. Nechci zahodit včechny ty minuty a hodiny strávené tady, jenom potřebuji... pauzu. Rozdýchávám špatné zprávy, a někdo by nad tím vším mávl rukou ale já ne. Moc přemýšlím a škodí mi to ale nemám na to zakázat si to, zbytečně si namlouvám že dojdu k takovému závěru který by mi trochu ulehčil na duši ale ne.

A co teď dělám? Spravuji si náladu s přáteli, oddychuji po uzavření známek,načerpávám nové síly do dalšího dne,podlém depresivním písničkám které mi ale neskutečně pomáhají a děsím se vědomí že moc nespím a když už tak se špatnými sny. Ne, nesmím si to takhle říkat prostě ne.
Nejhorší je že tím že je mi špatně to přenáším i na své přátele, cítím se mizerně.
Chce to pozitivní myšlení, to zvládnu. Bude to v pořádku, čas to vezme.

Nehledejte v tomto článku žádný smysl, důvod či vysvětlení není tady.

Nessie...

Obrázek od Ilabpie, děkuji :)

Retouch Drew Barrymore

17. ledna 2011 v 20:06 | Nessie |  Retouche
Nelíbí se mi, opravdu ne. Pouze jsem tu fotka zahlédla a řekla jsem si proč to nezkusit. Je to umělé a... prostě se mi to nelíbí. Odvažuji se tvrdit že to  je hodně horší než předtím.
Nekopírujte beze zdroje!
www.this-moment.blog.cz




Navstevnost za minuly tyden (10.1. 2011 - 16.1. 2011)

17. ledna 2011 v 19:51 | Nessie |  Statistiky
Pondeli: 17
Utery: 15
Streda: 13
Ctvrtek: 15
Patek: 14
Sobota: 24
Nedele: 22

Celkem: 120

No úžas (: ...

Když v sobotu v noci prostě nemůžete spát.

16. ledna 2011 v 16:26 | Nessie |  Kreslím
A přesně tak jsem skončila tuto noc já. Své důvody mám.Takže dnešní noc jsem strávila ve společnosti Johna Lennona který se mi vloudil do hlavy pomocí sluchátek, papíru a tužky načež vznikla změň nepravidelných tahů tužkou o které se jako o kresbě mluvit asi moc nedá.
Nejsou to žádné určité osoby. Pouze výplody mojí fantazie. Je to focené na mobil takže kvalita není vidět a v podstatě to vypadá ještě hůř než to je doopravdy. Z toho plyne že až si konečně nabiji baterky do foťáku vyfotím to a vyměním ;) .

www.this-moment.blog.cz
www.this-moment.blog.cz

Volný layout Gold Winter

16. ledna 2011 v 13:17 | Nessie |  Přírodní motivy
Nedávno jsem se zmínila že mám nápad na layout sem. Včera jsem ho zkusila ale nezalíbil se mi tak abych ho sem dala. Nahoře mě trošku mate ten lísteček the end ale můžete si to vyložit jak chcete.
Bonusy k této žluto-zlato-hnědo podivné příšerce opravdu nemám a nehodlám je dělat opravdu ne.


Nezvládnu to.

15. ledna 2011 v 15:33 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz
Chtěla jsem myslet pozitivně. Chtěla jsem začít pracovat na svém sebevědomí a myšlenkových pochodech kvůli nímž jsem byla mylně nazvaná šílencem.Myslela jsem si že ač je má silná vůle nicotná zvládnu to. Místo toho jsem sama sobě dokázala že na to nemám a možná ani upřímně nechci. Vždyť je to pro mě jednodušší. Prosím Vás, já a realistka či dokonce optimistka by nedopadlo dobře. Stejně by mi to moc dlouho nevydrželo.

A ne, nebudu Vám dávat důvody proč jsem tady dva dny nebyla protože ani žádné pořádné nemám. Nálada je jediný a skoro pořádný důvod. A nikdy mě nepostrádá, chtěla jsem aby se to tady rozjelo ale to by byla marná snaha. To už se mi nepodaří, protože závislost zvolna opadává. No a? Komu to vadí? Nikomu, nikdo to neví, nikdo to nečte.

Načež vzešlo rozhodnutí že nemá cenu se tady o to snažim nebo se do něčeho nutit. Ne.

Nessie...

Avatary Katy Perry

12. ledna 2011 v 15:51 | Nessie |  Avatary
Jsou už z víkendu kdy jsem neměla náladu je zveřejňovat.
Kopírujte se zdrojem, nevydávejte za své, neupravujte!
www.this-moment.blog.cz
www.this-moment.blog.cz
www.this-moment.blog.cz

Zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec. Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.

12. ledna 2011 v 15:47 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz
Ano, to je přesné a navíc to krásně vystihuje moji osobu. Děkuji.

Mezi plněním češtiny od které stejně vždy odejdu - a to je mimochodem dost zlé když mne ovlivňuje skutečnost že v pátek má být odevzdaná - jsem se tady stavila prosím pěkně. Nečekám reakce.
Dneška jsem se hodně bála kvůli všem těm písemkám ale nakonec to byl fajn den.
Večer pojedu pryč takže jakmile tohle dopíšu půjdu zase dělat věci do školy abych měla alespoň chvíli volno.

Před chvílí jsem dokoukala jedno video o facebooku ve kterém bylo vše řečeno a vyjádřeno s naprostou přesností která v člověku vyvolává pocit že má přemýšlet. Budiž,stalo se. Jsem ráda že už nejsem na facebooku závislá protože to opravdu hodně škodí. Neříkám že závislost na blog.cz není špatná, možná je ale rozhodně né v takové míře. Je to tak. Na facebooku tráví čas většina dospívajících. Mrzí mě to a ráda bych si udělala čs a šla ven ale já ho nemám, domů se většinou vracím za tmy a jsem odříznutá od přátel. Sakra.

Protože jdu večer na taneční je tady fota mých nových bot. Opět je ta úděsnost focená na mobil, prosím respektujte to ;) A požádám Vás abyste nekopírovali bez zdroje. I když kdo by to dělal.

Nessie.

Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.

11. ledna 2011 v 19:21 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz

A přesně tato myšlenka mi zní v hlavě. Došel mi jeden e-mail označený jako " E- mail roku ". Je neuvěřitelné že jeden mail co má údajně lidem otevřít oči to do jisté míry opravdu dokáže. Ano, není mi zrovna po chuti přiznávat že věci které jsem věděla dávno jsem opravdu vzala na vědomí a to tím způsobem že se pořád napomínámať toho nechám vždyť mám takové štěstí ne?
Nebudu chodit kolem horké kaše. Stydím se za své věčné naříkání, nadávání a nemožné stěžování si. Co mají pak prosím říkat děti v Africe. Když já ohrnuji nos nad vodou,říkám že mi nechutná a místo ní si někde v automatu koupím Fantu za 20Kč je to fér? Když oni nemají co pít? Nářky že nemám co jíst že zrovna nemáme čerstvé rohlíky a oni trpí hladem nejsou slušné. Když si řeknu že by bylo možná lepší neexistovat a vzpomenu si na děti v Africe co umírají, udělá se mi špatně a to hodně. Když se cítím blbě trapně mezi lidmi ve škole kvůli oblečení tak jak se mají sakra cítit v Africe.
Fajn, to by stačilo.

Uvědomuji si že je hloupé si tohle uvědomit až zásluhou e-mailu. Ale co alespoň jsem si to uvědomila, pošta splnila svůj účel. Vím že nemůži řídit celý svůj život jenom podle dětí v Africe a horším životem ostatních ale alespoň si můži dát takové nesplnitelné předsevzetí. Zkrotit svůj pesimismus co otravuje život všem okolo. Nemusím mít nutně samé jedničky,kluky a tak. Stačí když budu mít alespoň trochu přirozenou bezdůvodnou radost. A možná...
Nadlidský úkol...

K normálnímu životu. Echm... mám taneční boty které mi jsou absolutně k ničemu, jde mi to ještě hůř než předtím. Mám nové šaty na ples ( ne můj ) a novou kabelku. Jsem nadšená. Ve vlaku jsem přemýšlela nad layoutem a mám to. Zítra si možná najdu čas a udělám ho ale pochybuji. Nečeká nás ale nic černého. Pokud mě to měnění sama sebe bez výsledku nepřejde ;).
U mého nápadu dávat ke článku fotky ze dne jsem zůstala. Je to focené na mobil a je to otevřené oko pokud by měl někdo problémy rozluštit rozostřené něco. Kdo četl článek význam snad pochopí.

Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.

9. ledna 2011 v 17:28 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz
Přiznávám se dobrovolně, citát je nevím od koho a našla jsem ho nevím kde.
Závislost je silná a na mě působí až moc. Den tady bez toho je maximum. A to jsem prosím na dnešek měla naplánovanou tu češtinu. Nenapsala jsem ani slovo. Mám výmluvu - oslava narozenin, jak to ovšem do pátku stihnu mi zůstává záhadou.
Dostala jsem úžasný kabát, návleky na taneční a tašku. Jsem za to všechno vděčná ale nejvíce se těším na zítřejší výlet pro taneční boty. Konečně :)
Rozhodování se nad otázkou jít či nejít na zbytek vyučování je záludné. Vzhledem k tomu že tam silně potřebuji tam asi budu muset jít. Vzhledem k druhému bodu že mám možnost tam nejít a stavit se jen na flétně a basketu  tam možná nepůjdu. A rozhodnutí je jen na mě. To je opravdu jak naschvál.
Chtěla jsem si dnes nabít baterky do foťáku abych mohla zase něco nafotit. Chtěla bych k článkům začít dávat vlastní fotky které by se alespoň trochu týkaly tématu. Bohužel k tomu se asi nedostanu. Oživení článků od věčné monotónní nudy se nekoná. Škoda.

Vaše Nessie

Retouch Blake Lively

8. ledna 2011 v 19:00 | Nessie |  Retouche
Tak když je ten víkend,je mi špatně a baví mě to proč bych ho nepřidala? :)
Kopírujte se zdrojem,neupravujte,nevydávejte za své.


A jsem přesně v té které jsem se obávala.

8. ledna 2011 v 16:52 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz
Ne, opravdu jsem to nechtěla ale nemám jinou možnost. V podstatě bych jí měla kdybych tolik nemyslela na budoucnost na školu,flétnu a tanec. Kdyby mi všechno bylo jedno a já chtěla jen ztrácet čas u počítače. Pravda je, že to nejsem já.
Je pololetí a učení je dost, navíc se chci konečně dostat do tancování a sezením místo pohybu si nepomůži.
Měla jsem původně v plánu začít to tady doopravdy rozjíždět ale čím víc se snažím tím méně lidí sem chodí. Ale o tom teď mluvit nechci.
Zní to jako konec,ale není to tak. Když mluvím o tom že jsem poslední dobou na blogu závislá myslím to vážně a o to těžší je pro mě pozastavovat. Není to úplné pozastavení pouze se snažím naznačit že moc článků tady nebude. To je v podstatě všechno,nic víc nic míň.
Co dodat?
                                 Nic. Nessie

Chci tomu věřit.

6. ledna 2011 v 19:17 | Nessie |  Diary
www.this-moment.blog.cz
Jsem naštvaná. Fajn,měla jsem hhodně dobrý den a tak všechno a přijdu domů a chci si vytisknout práci na občanku. Už hodinu se to posílá. Já nemůži otevřít Gimp protože je to všechno pomalé a nudím se. Snažím si zlepšit náladu hudbou a přesvědčováním sama sebe že věřit není tak těžké. Stačí přesvědčit sama sebe. Snad.
Mezitím mi tu naskočilo že druhá část je poslaná. Dobrá, zkouším třetí a co se nestane? Je moc velká. Rozděluji na další dokumenty.Počítač se seká. Tohle už mě vážně nebaví...

Přemýšlím nad tou zimou a sním o jaře,létě a o barvách. Na ulicích prosakuje šeď a bláto, to podporuje špatnou náladu. Je to špinavé.
Ovšem teď už toho mám tak akorát dost. Musím rozdělit na pátý dokument? Cože? To snad ne.

Postrádám slova.

                                Nessie