Únor 2011

Tvůrčí dopoledne ve společnosti Coca Coly.

27. února 2011 v 14:55 | Nessie |  Diary
Víte co je můj problém? V mobilu mám samé smutné písničky, budu muset postahovat nové.
Dneska poslouchám nové album Avril a jsem naprosto unešená. Konečně jsem se dočkala. Bože :). Po dlouhé noci kterou jsem zase strávila pod peřinou s baterkou v ruce a knižkou na klíně jsem se probudila relativně brzy-pozdě. Vlastně ani nevím. Strávila jsem asi hodinu u klavíru a nakonec mě dostihl foťák, fotky sice nejsou nějak úžasné- a asi nepatří do deníkového zápisu - ale mě dělají radost. U poslední fotky jsem přemýšlela jestli jí sem dát a pak mi to nedalo. Prosím pokud komentáře tak slušné :).






















Ach,tak naše zeď.






















To by bylo aby se tady neobjevily alespoň 2krát.






















Prostě mám rozkošnou ručku.



















Ne,neumím psát levou rukou.

A tak i přesto že jsem dopoledne strávila s Coca Colou ani ne jedné fotce se neobjevila. Fotky jsou moje a proto když už kopírovat tak jedině se zdrojem!

Nessie ;)

Avatary - Green spring

27. února 2011 v 14:30 | Nessie |  Avatary







Původně jsem měla v zásobě ještě jeden ale když jsem se na něj pořádně podívala, došlo mi že publikovat ho opravdu nemůži tak alespoň tyto 3. Nemůži se dočkat jara :).

Kopírujte prosím se zdrojem ;)


(Původní obrázky jsou z weheartit.com)

I love the things that makes you happy.

26. února 2011 v 10:42 | Nessie |  Diary
Pamatujete si někdo jak jsem mluvila o tom že bych nyní chtěla najít sebe sama? Připadá mi to jako sto let.
Tumblr_lh5dpriv3i1qdm669o1_400_large
Tak právě teď mám pocit že jsem to zvládla. Za jede noc a jednu noc jsem zjistila co od života chci a očekávám a uvědomila jsem si že to nebude zadarmo. Vím jaká jsem, mám pocit absolutního zlomu. Zní to bláznivě nicméně důležité je jak to cítím a já to cítím. Chci být ta včerejší Nessie. A taky že jsem. Nezvládla bych to pez přátel kteří se mnou včer byli a kteří jsou se mnou vždy když je potřebuju.

Jinak k včerejšímu divadlu, bylo to úplně skvělé. Divadlo ve kterém jsme byli jsem si oblíbila hned při první návštěvě a další mě utvrzují v mé domněnce, že je to opravdu úžasné divadlo.

obrázek :weheartit.com

Nessie

P.S. Asi jsem se zamilovala... do smíchu :)

Úsměv je věc která dělá divy.

24. února 2011 v 18:47 | Nessie |  Diary
Tak se zase ozývám. A víte co? Mám se skvěle. Mám úžasný pocit z toho že jsem změnila layout a jsem s ním spokojená. Mám neuvěřitolnou radost z počasí a tak. Musela jsem mít dnes sluneční brýle. Uáá.
Ve škole jsem měla naštěstí foťák a tak jsem cestou domů pořídila pár fotek. Bohužel nepoužitelných. Ovšem jak také jinak u mě, že?
Přes celou tu věc o které bych neměla mluvit protože většina lidí neví o co jde se snažím přenést a prostě věřit a doufat. Nic jiného v této chvíli nepomůže.
Zítra jedu večer do divadla takže se tu určitě neobjevím ;). A poslední dovětek? Co bych to byla za člověka kdybych se nepochlubila úspěchem v recitační soutěži a postupem do okresního kola :D.

To není modrouška lesní.

21. února 2011 v 15:00 | Nessie |  Kreslím
www.this-moment.blog.cz
Už zmiňovaná kresba kreslená trochu na uklidnění. Na obrázku má býti nějaká modouška lesní či co. No nevím...
Každopádně mě potěší každý názor. Comě naopak nepotěší- a doufám že to nebudu muset řešit - je situace když někdo vydává za své, nebo kopíruje. Doufám že i nechápaví pochopili že tím chci dát najevo že jakékoliv kopírování ať už se zdrojem či bez je zakázáno.

Nessie

Nějak nezbývá nic jiného než věřit a doufat.

20. února 2011 v 18:03 | Nessie |  Diary
Tumblr_ldz6l8bbf71qf71zwo1_500_large
Tak si tak říkám jestli bych dokázala tady skončit. A odpověď přichází okamžitě,samozřejmě že ne. Vždyť tohle je místo kde se vypovídám a kde se mi uleví. Takže když jsem teď ve stavu v jakém jsem,jsem tady.
Včera jsem odjela k nejzlatějšímu člověku. K babičce :). Starala se o mě a dělala všechno proto aby mi bylo líp. Nakreslila jsem další studii zvířete ( modrouška lesní ) která se tady objeví snad zítra, vyfotila nepoužitelné obrázky říkající si fotky a přečetla spoustu citátů a básní.
Promyslela jsem si co od života chci, došlo mi jak rychle může skončit a proč bych měla žít naplno... jen co se dám dohromady.

Nessie

obrázek z weheartit.com

Life, tell me why, please.

19. února 2011 v 12:54 | Nessie |  Diary
Tumblr_lgum8uxzte1qb5qk0o1_500_large
Řeknu Vám to takhle. Jedu pryč na víkend abych se dala dohromady. Včera jsem se trochu složila. A nebudu to nikomu říkat možná tak z blogu jedné vyvolené ( Simčo... ) . V tuhle chvíli mi nezbývá říct nic jiného než že život je krutý, nespravedlivý a až moc křehký. Ta věc se netýká mě. Prostě...
Budu se zabývat takovými věcmi abych se dala trochu dohromady. Kreslení,focení recitace a podobně. Nevím kdy sem přijdu zase,rozhodně čekejte změnu layoutu. To jen že teď nemám čas...

Obrázek : weheartit.com

Nessie..

Trust life a little bit.

17. února 2011 v 15:36 | Nessie |  Diary
Obětovala jsem čas ktterý jsem mohla strávit užitečnými věcmi jako je učení nebo hra na flétnu a já vzala do ruky ten stroj co mě nikdy neposlouchal. Fotoaparát. Nuže. Nafotila jsem naprosto nepoužitelné fotky a akorát jsem se naštvala že ta hodina co jsem tomu věnovala byla ztráta času.
No nepotěšilo by Vás to? Na druhou stranu, mám se lépe než včera.
Je samozřejmé že všechno nepřejde za jedno mrknutí oka, ale je to klidnější. Tak jsem za to ráda.
Nebyla jsem dnes ve škole takže mám čas, sice bych se měla podívat na věci do školy a tak ale moje línost mi to jaksi nedovolí.
Mám chuť udělat nějakou grafiku ale nemám na to trpělivost a nevím jak by to dopadlo.

Tak jsem seděla v pokoji a chtěla pryč...

Nezkušen v svém temnu zůstaň,
slepě žij si ke dni ze dne,
plných tři tisíce roků v oko-li ti nepohlédne.

J.W.Goethe

Nessie...

Obrázek od norynn děkuji :)

Life without friends isn't life.

16. února 2011 v 17:08 | Nessie |  Diary
Tak jak začít.
Věci se mění závratnou rychlostí. V této chvíli se odvažuji tvrdit že vteřina staší k tomu aby se Vám změnil pohled na všechno. Něco podobného zažívám a upřímně jsem z toho zmatená a dost smutná. Přece jenom jsem žila v přesvědčení a když se zčistajasna dozvíte pravdu nemůžete nad tím přestat přemýšlet. Mučí mě to.
http://fc07.deviantart.net/fs70/i/2010/351/4/5/memories_by_psymilk-d352j77.jpg
Další věc je že mě opravdu trápí když vidím své přátele smutné. Z jakéhokoliv,trpím s nimi prožívám jejich trápení jako vlastní. Nejhorší je vědomí že nemůži pomoct, můži přihlížet jejich trápení ale ať řeknu cokoliv situaci to nezlepší. Ale snahu mám, jinak bych to nevydržela.
Zkrátka bych potřebovala někam odjet. Na hodně dlouho. A já vím kam.
A tak se stala taková lehce předvídatelná věc. Optimismus mi tedy dlouho nevydržel. Doufám že až se věci urovnají vrátí se ale zatím to asi není na denním pořád.
Tak se přihodila menší nepříjemná věc. Jsem nyní závislá na sladkostech všeho typu ( zítra jdu k zubařce prosím pěkně ). Ovšem nejvíce si mne získává čokolada a gumítci.
Má cenu mluvit o škole? Co se dá říct, jen to že učení mi dává tak zabrat že kromě dneška to tu asi dosti echm... prostě se to tu vyprázdní víc než dřív.

Nessie

Obrázek od psymilk děkuji :)



Navstevnost za minuly tyden (7.2. 2011 - 13.2. 2011)

15. února 2011 v 19:05 | Nessie |  Statistiky
Pondeli: 16
Utery: 12
Streda: 18
Ctvrtek: 13
Patek: 11
Sobota: 9
Nedele: 18

Celkem: 97

no.

Navstevnost za minuly tyden (31.1. 2011 - 6.2. 2011)

15. února 2011 v 19:03 | Nessie |  Statistiky
Pondeli: 8
Utery: 14
Streda: 16
Ctvrtek: 38
Patek: 27
Sobota: 27
Nedele: 16

Celkem: 146

no.

So live your life with smile please,it's easy if you want.

14. února 2011 v 18:36 | Nessie |  Diary
Budeme předstírat že se nic neděje a že je všechno v pořádku pomocí strojeného úsměvu a optimistických řečí ano?

Nedokáži nějak říct nic dalšího určitého,není nálada,nejsou myšlenky které by se dali spojit do věty. Jenom do sebe beze smyslu narážejí a dělají mi těžkou hlavu. Takže byla jsem včera v kině,Cizinec je skvělý film,skvělá hudba.
Také jsem byla ve škole (jaké překvapení,že?) a tak bylo podivné mrtvo. Ne, to není výstižné.
Prostě ne.

Užijte si Valentýna...

Hlavně (ne)vyčnívat z davu.

13. února 2011 v 14:06 | Nessie |  Diary
A zase jsem se rozhodla otravovat někoho svou nudností místo nějaké užitečné činosti jako je třeba učení se do školy,do které se bohužel musím zítra povině dostavit. Není žádná výmluva jakože mne bolí břicho,hlava nebo mám kašel. Na kurýrování jsem přec měla prázdniny. Takže žiju.
Nechávám v sobě doznívat pocity z filmu Sofiin svět,který mne opravdu zaujal. K dočtení knížky jsem se nějak nedostala ale film se mi opravdu líbil,všem doporučuji.
Takže co mě teď naplnuje? Je to hudba,focení nebo snad knihy či přátelé a rodina? Ne,je to hledání sebe sama. Přemýšlím kdo vlastně jsem,odpovědi hledám v mracích které se snašejí všude kam to jde. Jsem zmatená a vím jenom to že něčím takovým si snad musí projít každý. Věřím že až najdu dostatečné odpovědi,až zjistím vše potřebné tak se mi uleví.
A tak jsem se zamilovala do vintage stylu. Nemůži si pomoct,takže moje našetřené peníze také za chvíli pravděpodobně zmizí. Škoda.


Není co psát, i když jsem toho měla tolik připraveného....

Nessie...

Obrázek od kimber84 děkuji :)
Skladba: Yann Tiersen - Summer 78

Největší chyba kterou v životě můžeš udělat je pořád se bát že nějakou uděláš.

9. února 2011 v 19:49 | Nessie |  Diary
Citát jsem někde četla už nevím od koho je ani kde jsem ho našla...
Žiji. Vlastně dost dobře, úsměv na tváři pomáhá každému :). ( Tedy měl by ) Byla jsem teď hodně venku,fotila jsem,přemýšlení se také dostavilo (aby také ne v tak příznivých podmínkách ) a já byla šťastná.
Zítra zase jedu pryč,proto se teď více méně neochotně ozývám. Mám ještě věci na dodělání a uvědomuji si že si s sebou budu muset vzít věci do školy. Především francouzština mi dělá malinko starosti. Nedokáži se připustit že v pondělí budu muset vstát opět před 6 a vrátit se po 7 večerní.
www.this-moment.blog.cz
Otevřela jsem skříňku a automaticky jsem zašátrala po tabulce čokolády. Věděla jsem že si tím pěstuji závislost,ale situace to vyžadovala. Tedy moje chuť to vyžadovala. Zároveň jsem věděla že za chvíli už nepůjdu pro čokoládu ale automaticky otevřu krabičku tic tacu a další závislost (nyní už rozjetá ) potvrzena.
Posadila jsem se do svého důlku na pohovce a pohlédla z okna. Výhled na krmítko byl ideální. Na krmítku však nebyli ptáčci ale veverka. Dnes už jde všechno pomyslela jsem si.( Samozřejmě zdokumentováno).
Myšlenky mi zalétly znovu ke krajině ve které jsem byla tak půlhodiny předem. Myslela jsem na vánek co pofukoval a na slunce co sice nehřálo tolik jak by se z teplého domova mohlo zdát,myslela jsem na červené šípky a na sněženky co byly občas vidět. Chtěla jsem tam znova.
S povzdechem jsem se vrátila do reality utěšená myšlenkou že jaro přijde brzy.
Otevřela jsem svůj nový milovaný skicák který jsem pořídila jen tak mimochodem a začala bezcílně čmárat. Vzniklo tak dílo které původně mělo připomínat interiér a které jsem se později rozhodla na layfor.blog.cz rozhodně neodešlu a další echm... :).
Plánovala jsem tohle jako další z článků co by mohli být o něčem ale nějak mi to nevyšlo :D.

Obrázek je z mojí zmiňované vycházky a skladba je od Yanna Tiersena - La chute, tu chci hrát :).
  Nessie

Raindrops keep fallin on my head

7. února 2011 v 13:51 | Nessie |  Diary

Mám se skvěle. Upřímnost je nejlepší cestou k přátelství. Toto zjištění se mi líbí.
Venku je úžasné počasí a já si ho budu celý týden užívat. Jedu pryč,budu mít sice notebook ale nebudu mít internet. Na druhou stranu ale můži něco udělat :). Na konec týdne budu mít tedy přednastavené články.
Kdo by se chtěl hodně zasmát nechť klikne. Nelekejte se, hlásím se do konkurzu na artmag.blog.cz. Je to výborný nápad :).
Nyní se loučím s úsměvem na tváři :)...
                                                                    Nessie...

P.S. Já neslyším to hrozné ticho venku, někdo tam prozpěvuje :))

I still live in my dreams...

5. února 2011 v 18:01 | Nessie |  Diary
I já mám teď prázdniny. Znamená to že teď nebudu moc přidávat, těším se že si odpočinu. Neodjíždím sic na hory, budu sedět doma popřípadě vyrazím na nějaký výlet s rodinou ale počítám stím že nebudu sedět celý den u počítače jak by to asi někteří z nás řešili.
Vím že mám i dost věcí do školy a písemky neustávají a beru volné dny i jako možnost pochopit učivo které jsem doposud jaksi nezvládla. Nejsem normální.
A přece bude jaro. Například dnešek do dokazuje jasně. Celý den jsem seděla na pohovce,na tváři úsměv a na kolenou položený skicák v němž měl vzniknout onen výtvor do soutěže na layfor. Bohužel jsem to po chvíli vzdala. Co se děje za okny mne nezajímalo, teploměr sice ukazoval 10 °C ale stromy se prohýbali pod náporem větru a to vědomí mi stačilo. Nepotřebovala jsem se přesvědčovat,jak tam opravdu je. A byla to chyba.
Náhle otevřené okno a čerstvý proud vzduchu udělal své. Než jsem se vrátila dovnitř uplynul nějaký ten čas a mě se na tváři rýsoval větší úsměv než předtím. Šťastný den.
Každým dnem sním více a více o Paříži. Lituji více než na začátku že nemůži odjet společně se zbytkem třídy na jaře a užívat si působení oné myšlenky která nadšeně hlásá "Jsi tady, dostala jsi se sem už to není pouhý sen." Utěšuji se alespoň nepříliš přesvědčivou větou že se tam podívám času ještě dost. Ale ono toho času také není tolik kolik bychom si přáli. A oni do magazínu Dnes napíší reportáž o Paříži. Jak já ráda vydím televizní program ležící na stole :).
Není nic špatného na tom číct poezii. Nemělo by být,je to něco co mě nutí k přemýšlení když u sebe zrovna nemám citáty a texty písní. Podle mě je to něco k čemu musí člověk dospět.
Ovšem není nic šikovného když je člověk jako já a rozečte si 7 knížek najednou. Přec Malé ženy vítězí. Povinná četbo,jdi se bodnout.

A když článek přestává dávat článek vymluvím se jediným Toť vše,Vaše Nessie ;)

Obrázek od surrealistycznie. Děkuji :)

Objednaný layout -Scene

4. února 2011 v 14:02 | Nessie |  Objednané layouty
www.this-moment.blog.cz
Musím se přiznat že jsem hodně přemýšlela jestli požadavky splním ale nakonec to dopadlo tak že ano. Moc se mi nelíbí ale snad se budu líbit alespoň admince onoho blogu.
Příště to už asi nesplním :).




Avril Lavigne - What the hell

3. února 2011 v 18:17 | Nessie |  Hudba
http://beauticio.us/images/wallpapers/Avril-Lavigne-002-1920-947574.jpeg

Tak za dnešní den proseděný doma se zablokovaným krkem jsem naposlouchala pár písniček úplně dokonale. Mezi ně patří i jedna od Avril Lavigne, kterou jsem teď začala zase poslouchat.
Tu která mne teď naprosto dostala Vám sem dávám :).

All my life I've been good but now
I'm thinking what the hell
All I want is to mess around and I don't really care about
If you love me, if you hate me...


Já si nemohu pomoct.

2. února 2011 v 20:01 | Nessie |  About
www.this-moment.blog.cz













Musela jsem ho sem dát,ten předtím byl moc studený.
Zkrátka a dobře jsem se neudržela a automaticky začala hledat obrázky. A jsem spokojená i když jsem to moc nečekala. Tento typ se mi líbí stejně nejvíce a sedí mi. Jsem ráda že jsem se do toho pustila :).
Na radu své kamarádky jsem tam udělala nepřímý výčet věcí co mám ráda na kterých jsem závislá.
Měla jsem připravených věcí více ale už mi to přišlo moc přecpané.
Váš názor? :)

A já to dokáži.

1. února 2011 v 20:45 | Nessie |  Diary
Podlední dny? O víkendu jsem opravdu ty baterky nechala nabít a tudíž mám teď zásoby fotek na dost dlouhou dobu. Papír na němž jsou vypsané nepodstatné známky leží doma na stole bez povšimnutí avšak žádná trojka se na něm neobjevila. Není důvodu nicméně jsem na sebe hrdá.
Stále si říkám že by stálo za to vrátit se tady k oněm událostem co mi před nedávnem znepříjemnili život. Pohled na mě v té době a alespoň nějaký malý pokrok od té doby. Minulost a poslední dny prosím pěkně.
www.this-moment.blog.cz
Šla jsem po ulici pokryté nánosem bahna,všelijaké špíny a šedi která přínosem mých emocí jen stoupala. Po tvárích jsem měla červené fleky, oči připomínali spíše králíka než člověka a černé šmouhy pod očima nesměly chybět. Cítila jsem se mizerně. Zatímco jsem držela v ruce mobil a čekala na osůbku která byla mojí nadějí pro podvečer, ona opravdu dorazila. Všechno jsem jí řekla ona mě také a ze mě to najednou spadlo. Bylo mi opravdu líp.Když tu vinou hovoru padlo to co mě dostalo zpátky na kolena. Víc než jsem byla předtím.
Náhlému mokru na tvářích,ponurých koutecch ulic a bzučení v hlavě co mě dohánělo k šílenství jsem už nevěnovala pozornost. Co z toho všeho má cenu když se mi zhroutil svět.
Pokračovali jsme v naší cestě a narazili jsme na další lidi což jsem v tu chvíli nepotřebovala, ale říct to? Že chci být sama? Nedokázala jsem to. Neviděla jsem východisko. V zápětí jsem spatřila osobu o kterou celou dobu šlo. To bylo příliš.
Ležela jsem v posteli a snažila se zadusit vzlyky a vyhnat z hlavy tu nelíbivou větu "Nehrab se v minulosti. Už jí nezměníš." Nedala jsem si říct. Slzzám jsem se nebránila. Proč bych to dělala? Nikoho to přeci nezajímá.
Nespala jsem. Přemýšlela jsem a když se na to dívám teď - jenom se zamořovala zbytečnými výčitkami svědomí. Husa.
Šla jsem do školy v uších sluchátka a mou hlavu naplňovala depresivní hudba. To mi dělalo dobře. Konečně sama,v mlze bez povinosti vnímat okolí. A škola mi můj plán překazila. Be ne, já si ho překazila. V nevhodnou chvíli jsem řekla něco co mi připadalo naprosto v pořádku a ono nebylo. A je tu další problém.
Přihlašuji se na blog.cz a píši článek Omluvy a podobně? Ne. Při psaní si začínám uvědomovat ceké to divadlo je nesmyslné. Že optimismus nemusí být tak špatná cesta,že může být dobrý. Rozhoduji se oprášit své opravdové já a ukázat ho světu bez studu. Jsem to já, tak proč by měl být?
Píši článek Chce to jen trochu optimismu a zároveň s ním prohlašuji větu "Můj čistě pesimistický přístup mi dost leze na nervy a chci to jinak." Jsem pevně odhodlaná myslet optimisticky a být sama sebou. Odhodit všechny masky. Upřímnost nade vše ne?

Takhle jednou jsem seděla se svým zablokovaným krkem,přehlcenou hlavou z koncertu a podrážděným žaludkem seděla u polorozpadlého stolu na němž byla hromada učebnic nebrající konce, seznam skladeb z koncertu a notebook. Dala jsem Hned zveřejnit a byla hrdá že jsem to takto řekla i přesto jak moc je to osobní.Článek a já to dokáži se mi zamlouval čím dál tím více. Moc se mi ulevilo a já měla další úspěch u sebe. Hnusily se mi věty ve článku které jsem si v tu dobu myslela, hnusí se mi ten negativní přístup hnusí se mi mé bývalé já. A já už taková nejsem. Nemůži být ;)

Nessie...