Les erreurs sont á la vie.

29. května 2011 v 19:50 | Nessie |  Diary
Až na to že čárka u "á" má býti na druhou stranu je to pravda. Chyby patří k životu ( překlad pro nefrancouzštináře ). Je jen na nás jestli se naučíme chyby přijímat a hledat v nich poučení případně pozitivní pohled na situaci. Ačkoliv, záleží na tom jak moc hluboko se chyba vryje do naší mysli. To je ovšem také na nás. Máme šanci zarazit to, většinou. Jenže málo z nás, má dostatečně silnou vůli. Nebo dostatek výmluv.
Chybí mi to tady. Chybí mi chození se jen tak vypsat a ztrávit dalších 45 minut čtením článků na blozích oblíbenců. Ráda bych si zase zavedla jakýsi takový zvyk místo sezení na facebooku. Bohužel. Na to už také nemám moc času. A ke konci se to nezlepší. Ba naopak. Zkoušky na flétně i na klavíru, koncerty se hrnou a o mých známkách bych se vlastně neměla ani zmiňovat. A víte co mě na mě vždy udivuje? Zítra máme 4 hodiny češtiny a místo toho abych já se učila sedím tady. Celý víkend jsem byla pryč, na flétnu nesáhla. Čas poslední dobou trávím buď tak že nejsem doma, učím se, snažím se odreagovat na hudbě a nebo si píšu. Citáty. Vlastně ty mě nutí občas se zamyslet a nepropadat panice.
Tumblr_l9b768yyhs1qboj2zo1_500_large
Je těžké být individualitou, stát si za svým a bojovat za to, ale vydrž... a jednou si řekneš : Žil jsem tak jak jsem chtěl.
A už se k tomu pomalu,ale jistě dostáváme. Když by si někdo kdo mě zná déle nebo déle čte moje články náhodou tento přečetl mohl by mi prosím dát vědět jestli mu přijdu jiná? Ano, časem na to přijdu sama, ale jsem asi moc líná. V uších mi zní jenom ty věty které mi říkají že jsem se stala arogantní a poněkud namyšlenou.
Někdo z Vás asi ví, že velice dlouho jsem se snažila změnit svůj pohled na svět, být optimistka a umět vyjádřit své názory. Nikdy jsem to příliš nedokázala. Na nějaký krátký čas jsem myslela jako optimista, dlouho mi to ovšem nevydrželo. Pesimismus je se mnou zpátky a já ho přivítala s otevřenou náručí. Zato bych si dovolila upozornit že jsem začala říkat své názory. Nahlas. Citát nahoře je jeden z těch, který má pro mě v hlavě ještě dovětěk " Tak sakra, co blbneš, nebuď hloupá, seber se a začni se sebou něco dělat! " A já ho poslouchám. Každou chvíli mě to sice přejde, ale věřím že nakonec to zvládnu. Budu zase v pořádku. V posledních asi 3 týdnech se mi povedlo odehnat od sebe dost přátel a najít v sobě nový talent pokazit vše co se dá. Zůstalo mi posledních pár nadějí nepochybně, se svým přístupem nevím jak se vyvinou. Zničila jsem sebe. Doslova, do písmene. Měla bych se vlastně radovat z nadcházejících prázdnin o kterých bych se měla dát dohromady, na mě to bude mít účinek opačný. Nebo ne?

Jistě jste si všimly náhlé změny layoutu. Jsem spokojená. Obrázek v textu je z weheartit.com.

Tak zase někdy. Možná.
)

A prosím pozor: Ještě koukám, kdo máte rád Avril prosím přidejte se a šiřte dál. ;)
Chceme Avril Lavigne v ČR
Třeba to pomůže )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nobody° | Web | 29. května 2011 v 21:15 | Reagovat

Ty a arogantní? To určitě. Jsi báječná holka, která mi vždy dokáže zvednout náladu a mám tě neskutečně ráda :)
PS: Nový lay je přenádherný... :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama